Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby

Asi dvě třetiny úmrtí, ke kterým v ČR dojde, jsou výsledkem očekávatelné trajektorie postupné progrese nevyléčitelného onemocnění. Jen v Praze dojde ročně k asi 7 300 takových úmrtí. K polovině z těchto očekávatelných úmrtí dojde za hospitalizace. Dvěma třetinám očekávaných úmrtí v nemocnici předchází výjezd zdravotnické záchranné služby (ZZS). V Praze to představuje 2 300 paliativně relevantních pacientů za rok, u nichž je užitek z krátké hospitalizace na konci života sporný a většina z nich by raději své poslední hodiny a dny strávila doma mezi svými namísto lůžka intenzivní péče v nemocnici.

Tři krajské zdravotnické záchranné služby v ČR dostanou v rámci spolupráce s Centrem paliativní péče metodickou podporu v zavedení systematické změny v přístupu k řešení tísňových výzev s paliativní problematikou, která umožní:

• včas identifikovat paliativně relevantní pacienty v průběhu zpracování tísňové výzvy nebo výjezdu ZZS;

• navázat spolupráci s regionálními poskytovateli obecné i specializované paliativní péče za účelem zajištění návaznosti péče; 

• implementovat Konsensuální doporučení pro péči o pacienty v terminálním stavu v podmínkách urgentní medicíny, které definuje dobrou praxi péče o paliativně relevantní pacienty v prostředí ZZS a urgentních příjmů v nemocnicích, a které bylo přijato Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof a Českou společností paliativní medicíny.

V rámci projektu pokračujeme v započaté spolupráci se ZZS hl. m. Praha a dále spolupracujeme se ZZS Karlovarského kraje a ZZS Zlínského kraje.

Cílem vzájemné spolupráce je zlepšení péče o pacienty v závěru života, zlepšení jejich přístupu ke specializované paliativní péči, a v důsledku toho také snížení počtu opakovaných výjezdů ZZS k těmto nemocným a snížení počtu terminálních hospitalizací. Výsledkem spolupráce bude také vytvoření systému metodické podpory pro další krajské ZZS, které o podobné postupy projeví v budoucnu zájem.

V rámci pilotního projektu s pražskou záchrannou službou jsme provedli první ověření screeningového nástroje, který by měl pacienty se sníženým benefitem z akutní hospitalizace a zvýšenou potřebou paliativní péče pomoci přesně a bezpečně identifikovat už v době tísňového volání na linku 155. Nástroj jsme pojmenovali Rapid-PCST (podle existujícího Palliative Care Screening Tool), obsahuje otázky na diagnostická kritéria a hospitalizační historii a byl navržen speciálně pro využití v kontextu záchranných služeb. V rámci projektu budeme jeho přesnost a možnosti využití dále ověřovat.

Na mnoha krajských ZZS vznikají dílčí iniciativy a řešení, která zkvalitňují péči o tzv. paliativně relevantní pacienty. V rámci projektu vytváříme prostor ke sdílení těchto zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými kraji a na národní úrovni. Krajské ZZS se tak mohou od sebe navzájem učit a inspirovat, vyměňovat si informace a společně hledat řešení situace.

V rámci projektu funguje také odborná rada, která je složená ze zástupců významných organizací a individuálních odborníků z oblasti zdravotnictví, paliativní péče, urgentní medicíny a zdravotnických záchranných služeb.

Naše i zahraniční zkušenosti potvrzují, že vzdělávání záchranářů tak, aby byli lépe připravení při řešení výjezdů k terminálně nemocným pacientům, je klíčové. Připravili jsme a pravidelně pořádáme dvoudenní kurz Paliativní péče v prostředí urgentní medicíny, jehož součástí je nácvik konkrétních medicínských a komunikačních dovedností. V rámci projektu připravíme ke kurzu také doprovodné vzdělávací materiály.

Navázali jsme a budeme dále posilovat spolupráci se zahraničními partnery, kteří s námi problematiku paliativního přístupu v prostředí ZZS pomáhají řešit. Na 18. mezinárodním kongresu EAPC (Evropské asociace paliativní péče) v Rotterdamu v červnu 2023 se nám povedlo zařadit téma paliativní péče v prostředí záchranných služeb na program jako samostatný blok se třemi přednáškami o situaci v ČR, Velké Británii a Kanadě.

Autorem fotografie je Jaromír Chalabala, děkujeme za její poskytnutí.