Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby

Většina záchranářů zná velmi dobře tento scénář – vyráží houkající sanitkou k pacientovi, který je doma s pokročilou nevyléčitelnou nemocí, blíží se závěru svého života. Rodina, která o něj pečuje, je vystrašená náhlou změnou zdravotního stavu, třeba velkou bolestí. Volají 155, protože neví, co dělat. Pacient i rodina by byli rádi, kdyby nemocný nemusel do nemocnice, v takovém stavu a akutní situaci je to ale obvyklý postup. Člověk pak mnohdy umírá tak, jak si nepřál, protože systém neuměl nabídnout jiné řešení.

Průběh terminální fáze onemocnění a i konec života mívá předvídatelný průběh, nicméně pacienti a mnohem častěji jejich pečující blízcí jsou konfrontováni s náhlými stavy, které jim působí pocit bezmoci. Zároveň celosvětové snižování dostupnosti lékařů primární péče včetně možnosti telefonické konzultace vede k častější aktivaci záchranné služby. Posádka se tak mnohdy ocitá v situaci, na kterou není připravována a může se cítit nepatřičně. Neznamená to ale, že by postupy přednemocniční neodkladné péče byly s tou paliativní v protikladu. Naopak mohou se dobře doplňovat.

MUDr. Tomáš Julák, lékař záchranky a anesteziolog, ve své atestační práci v oboru paliativní medicína (2019)

Více než polovina úmrtí, ke kterým v Česku dojde, je výsledkem očekávatelné trajektorie postupné progrese nevyléčitelného onemocnění. Ročně jde o zhruba 70 tisíc lidí. K více než polovině z nich vyjede v posledních 30 dnech života zdravotnická záchranná služba (ZZS), k některým více než jednou. Celkem je to 36 tisíc lidí ročně. Část z nich skončí na urgentních příjmech a na akutních lůžkách nemocnic. Zhruba 11 tisíc lidí ročně převeze záchranka ještě v posledních 3 dnech života do nemocnice, kde poté umírají. U mnohých z těchto pacientů je přitom užitek z krátké hospitalizace na konci života sporný a většina z nich by raději své poslední hodiny a dny strávila doma mezi svými blízkými namísto lůžka intenzivní péče v nemocnici.

Díky podpoře Nadace Komerční banky realizovalo Centrum paliativní péče tříletý (2023–2026) společný projekt se zdravotnickými záchrannými službami, jehož cílem bylo vytvořit a záchranným službám nabídnout metodickou a praktickou podporu při zavádění paliativního přístupu do jejich praxe. Tím se zásadně mění situace mnoha pacientů v závěru života a jejich rodin, které jsou při řešení nečekaných zvratů zdravotního stavu nemocného odkázány právě na pomoc záchranné služby. Během projektu vznikly metodické a vzdělávací materiály, iniciovali jsme vznik pracovních skupin k tématu v Česku i na mezinárodní úrovni. Výstupy projektu zůstávají volně k dispozici a tvoří základ pro další rozvoj této oblasti, které se budeme i nadále věnovat.

Projekt navazoval na pilotní spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Praha. Podrobnější informace o výzkumné i realizační části tohoto pilotního projektu jsou dostupné zde.

Systémové změny na ZZS

Smyslem zavádění paliativního přístupu do praxe ZZS je připravit operátory a výjezdové skupiny na situace, kdy se na ně obracejí pacienti v závěru života a jejich pečující. Cílem je poskytnout těmto pacientům takovou péči, která odpovídá na jejich potřeby, je v souladu s jejich hodnotami a přáními a zároveň je efektivní v rámci celého zdravotnického systému. V praxi to může znamenat například usnadnění přístupu ke specializované paliativní péči, a v důsledku toho také snížení počtu opakovaných výjezdů ZZS k těmto nemocným, neindikovaných transportů na urgentní příjmy a terminálních hospitalizací.

Systematická změna v přístupu k řešení tísňových výzev s paliativní problematikou je v souladu s Konsensuálním doporučením pro péči o pacienty v terminálním stavu v podmínkách urgentní medicíny, které definuje dobrou praxi péče o paliativně relevantní pacienty v prostředí ZZS a urgentních příjmů v nemocnicích, a které bylo přijato Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof a Českou společností paliativní medicíny.

Zdravotnické záchranné služby by měly zejména:

včas identifikovat tzv. paliativně relevantní pacienty na operačním středisku nebo ve výjezdu;
posílit kompetence zdravotnických záchranářů a lékařů ZZS k poskytování obecné paliativní péče prostřednictvím vzdělávání a metodické podpory;
navázat spolupráci s regionálními poskytovateli paliativní péče za účelem lepší návaznosti péče a k zajištění alternativ k převozu do nemocnice v těch případech, kdy je to vhodné.

Zkušenosti z projektu a praktická doporučení pro zdravotnické záchranné služby, které chtějí zavádět paliativní přístup do své praxe, shrnuje publikace Křižovatky: Paliativní přístup v praxi zdravotnické záchranné služby.

Síťování a sdílení zkušeností

Vytváříme prostor ke sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe napříč kraji. Iniciovali jsme vznik pracovní skupiny složené ze zástupců krajských ZZS, tzv. paliativních ambasadorů. Organizujeme pravidelná setkání, aby se záchranky mohly od sebe navzájem učit a inspirovat, vyměňovat si informace a společně hledat způsoby, jak zkvalitňovat péči o pacienty v závěru života.

Po dobu trvání projektu fungovala také odborná rada, která byla složená ze zástupců významných organizací a individuálních odborníků z oblasti zdravotnictví, paliativní péče, urgentní medicíny a zdravotnických záchranných služeb.

Sběr dat a screeningový nástroj Rapid-PCST

Sbíráme a vyhodnocujeme data, která umožňují lepší porozumění problému a účinnější prosazování změn. Díky spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) jsme zveřejnili přehled o výjezdech záchranky k pacientům v závěru života.

V rámci pilotního projektu s pražskou záchrannou službou jsme provedli první ověření screeningového nástroje, který by měl pacienty se sníženým benefitem z akutní hospitalizace a zvýšenou potřebou paliativní péče pomoci přesně a bezpečně identifikovat už v době tísňového volání na linku 155. Nástroj jsme pojmenovali Rapid-PCST (podle existujícího Palliative Care Screening Tool). Obsahuje otázky na diagnostická kritéria a hospitalizační historii a byl navržen speciálně pro využití v kontextu záchranných služeb. Nástroj dále ověřujeme a sbíráme zkušenosti s jeho používáním v praxi.

Vzdělávání zdravotnických záchranářů

Naše i zahraniční zkušenosti potvrzují, že vzdělávání zdravotnických záchranářů tak, aby byli lépe připraveni pro řešení výjezdů k terminálně nemocným pacientům, je klíčové. Připravili jsme a pravidelně pořádáme dvoudenní kurz PEACE – Palliative and Emergency Care Essentials, který je určen pro zdravotnické záchranáře, lékaře ZZS a sestry pracující v urgentní medicíně. Klíčovou součástí kurzu je nácvik konkrétních medicínských a komunikačních dovedností.

V rámci projektu jsme vytvořili studijní materiál, který mohou využít jak účastníci našich kurzů, tak i záchranáři v praxi, vyučující a studenti zdravotnického záchranářství a další zájemci o téma. Publikace je k dispozici zdarma ke stažení.

Mezioborová konference

Na podzim 2025 jsme uspořádali první ročník konference Paliativní péče v urgentní medicíně: výzvy a příležitosti určené zdravotnickým záchranářům, lékařům a dalším pracovníkům ZZS a současně zaměstnancům hospiců, nemocničních paliativních týmů, paliativních ambulancí a dalším poskytovatelům paliativní péče, zástupcům krajských úřadů a všem dalším, kteří společně usilují o kvalitní péči o pacienty v závěru života. Cílem konference bylo vytvořit společný prostor pro sdílení zkušeností, diskuzi a hledání funkčních řešení. Počet účastníků i jejich reakce potvrdily, že jde o téma, které je aktuální a živé. Druhý ročník konference je plánován na rok 2027.

Mezinárodní spolupráce

Spolupracujeme se zahraničními partnery, kteří se problematice paliativního přístupu v prostředí záchranných služeb a urgentní medicíny stejně jako my věnují, a to jak výzkumně, tak v praxi. V červnu 2024 náš tým absolvoval exkurzi na londýnskou záchranku, kde jsme vzájemně sdíleli zkušenosti. Téma se snažíme aktivně přinášet také na mezinárodní kongresy, včetně kongresů Evropské asociace paliativní péče (EAPC) nebo Evropské společnosti urgentní medicíny (EUSEM).

V roce 2024 jsme iniciovali vznik pracovní skupiny pod Evropskou asociací paliativní péče – EAPC Task Force on Palliative Care & Emergency Medical Services. Skupina má celkem 15 členů z 9 zemí z celého světa, kteří jsou odborníky na poli zdravotnické záchranné služby, urgentní medicíny, paliativní medicíny, vzdělávání a výzkumu. Uspořádali jsme sérii webinářů s názvem Bridging the Gap: Delivering Palliative and End-of-life Care within Emergency Medical Services, během které tito odborníci sdíleli své zkušenosti. Na podzim 2025 jsme zorganizovali osobní setkání mezinárodní pracovní skupiny v Praze. V rámci skupiny sdílíme s kolegy ze zahraničí modely fungování, data a zkušenosti z různých zemí a pracujeme na tvorbě mezinárodně platných doporučení pro tuto oblast.