Archiv webinářů

Ještě před sto lety bylo stáří vzácným privilegiem. Dnes je v bohatých zemích globálního severu smrt ve vysokém věku statistickou normou — a tato proměna má dalekosáhlé důsledky pro to, jak jako společnost stáří vnímáme, prožíváme a plánujeme. Webinář nabídne pohled na historický vývoj úmrtnosti od dob, kdy většinu životů ukončovaly infekční nemoci a dětská úmrtnost, až po současnost, kdy stále větší část populace dosahuje věku 80, 90 i více let. Na demografických datech si ukážeme, jak dramaticky se za poslední století proměnila struktura úmrtí podle věku a co vše nás může čekat v desetiletích příštích. Tématem proto budou sociologické a sociálně gerontologické dopady fenoménu rektangularizace úmrtnosti — postupného „narovnávání" křivky přežití, kdy stále více lidí žije až do vysokého věku a smrt se koncentruje do stále užšího časového okna na konci života. Jak tato proměna ovlivnila naše kolektivní představy o stáří? Posunula hranici toho, co považujeme za „přirozené" stáří a „přirozenou" smrt? Webinář je určen širší odborné veřejnosti se zájmem o demografii, sociologii stárnutí, urbanismus a veřejnou politiku. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí zamyslet nad tím, co znamená žít — a umírat — ve stárnoucí společnosti.

Webinář se pokusí představit prostředí urgentního příjmu a koncept urgentní medicíny ve vztahu k paliativní péči - jaké jsou výhody a naopak limity oddělení urgentního příjmu ve vztahu k paliativní péči. Na praktických příkladech si ukážeme možná úskalí při zahájení procesu paliativní péče, stejně jako předpoklady pro důstojné ukončení péče. V závěru se dotkneme náročnosti samotného procesu omezení akutní či urgentní péče a zmíníme koncept soft skills nejen v urgentní medicíně a problematiku nadlimitní stresové zátěže a psychosociální podpory v pomáhajících profesích.

Webinář představí roli praktického lékaře jako koordinátora péče v závěru života. Zaměří se na jeho postavení v systému zdravotní péče, kompetence, klíčové dovednosti i osobnostní předpoklady pro poskytování kvalitní paliativní péče v ordinaci praktického lékaře. V praktické části ukáže, jak lze péči v závěru života v běžné praxi realizovat, co její zavedení obnáší a jaké přínosy přináší pacientům, rodinám i samotnému lékaři a sestře. Závěr bude věnován prezentaci aktuálních dat z dvouleté studie hodnotící vzdělávací kurz pro praktické lékaře, který nyní pokračuje pod hlavičkou Paliativní praktici, z. ú.

Vnímavost ke spirituální dimenzi člověka neoddělitelně patří k paliativní péči. Potíž ovšem je, co si pod ní představit. Pojem spirituální obvykle překládáme jako duchovní, a to zase často nahlížíme jako něco, co souvisí s náboženstvím. V českém prostředí, kde se většina pacientů nehlásí k žádné církvi ani náboženské tradici, bývá spirituální péče často vnímána s rozpaky. Je vůbec na místě ji nabízet pacientům bez náboženské víry? A pokud ano, jak ji poskytovat citlivě, profesionálně a v souladu s hodnotami pacientů, kteří se označují za nevěřící?

Správně vedená nutriční péče je klíčovou součástí onkologické terapie. Ovlivňuje toleranci léčby, rekonvalescenci i celkovou kvalitu života nemocných. Přesto je malnutrice u onkologických pacientů stále častým a podceňovaným problémem. Na webináři se zaměříme na cíle nutriční terapie u onkologicky nemocných a na to, jak včas rozpoznat a řešit nutriční potíže – od prvních varovných signálů až po cílenou nutriční intervenci. Probereme nejčastější příčiny malnutrice, principy diagnostiky a hodnocení nutričního stavu i základní kroky úspěšné nutriční intervence. Představíme také stupňovitý systém nutriční podpory, který umožňuje individualizovat péči podle potřeb nemocných. Ukážeme si, jak se výživa promítá do jednotlivých fází onkologické léčby – od chirurgických výkonů až po chemoterapii a radioterapii. Součástí webináře budou rovněž praktické zkušenosti z klinické praxe, včetně kazuistik a tipů pro efektivní spolupráci s pacienty i v rámci multidisciplinárního týmu.

Jak vypadá paliativní péče ve Skotsku a co si z ní lze odnést do české praxe? Psycholožka Tereza Cahel absolvovala stáž na Univerzitě v Edinburghu v rámci stipendijního programu Nadace rodiny Vlčkových. Během ní se zapojila do projektu My Grief My Way zaměřeného na podporu lidí po ztrátě blízkého a navštívila také několik hospiců, kde se setkala s odborníky na doprovázení v závěru života i práci s pozůstalými. Ve webináři představí své poznatky a zkušenosti a zároveň uvede novou knihu Potřeby a zdroje opory rodičů a sourozenců dětí s život limitujícím či život ohrožujícím onemocněním, která shrnuje výsledky výzkumu a ukazuje, jaké formy podpory mohou být pro rodiny klíčové.

Nervosvalová onemocnění patří mezi nevyléčitelná a progresivní onemocnění, která postihují více orgánových soustav a vedou k postupně narůstající svalové slabosti. Díky výraznému pokroku v dětské péči se v posledních letech prodloužila délka života pacientů až o dvě desetiletí. Vzniká tak nová skupina dospělých pacientů, kteří vyžadují komplexní, koordinovanou a multidisciplinární péči s důrazem na jejich přání i potřeby jejich rodin. Klíčovou roli v této péči hrají tři oblasti: koordinace péče, multidisciplinární podpora a obecná paliativní péče při chronickém nevyléčitelném onemocnění. Jaké výzvy přináší koordinace péče u těchto pacientů? A jak lze do každodenní práce s pacientem a jeho rodinou začlenit principy paliativní medicíny?

Webinář nabídne ucelený pohled na možnosti využití virtuální reality (VR) v péči o lidi s život limitujícím a ohrožujícím onemocněním. Budou shrnuty výsledky mezinárodních studií, které zkoumají efekt VR v paliativní péči – od úlevy od bolesti a úzkosti až po zprostředkování zážitků, jež pacientům jinak zůstávají nedostupné. Následně bude podrobně představeno, jak se tato technologie osvědčuje přímo v dětské paliativní péči, včetně specifických přístupů k dětským pacientům a jejich rodinám. Závěrečná část se zaměří na vlastní výzkum realizovaný ve spolupráci Národního ústavu duševního zdraví a Týmu dětské podpůrné péče FN Motol. Budou představeny výsledky vlastních proběhlých studií, s důrazem na praktická doporučení pro zavedení VR do klinické praxe.