Průzkum veřejného mínění: Postoje k umírání
O konci života by se mělo víc mluvit, ukázal nejnovější průzkum veřejného mínění.
Centrum paliativní péče ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK zrealizovalo před koncem uplynulého roku průzkum veřejného mínění zaměřený na témata týkající se konce života a paliativní péči. 82 % respondentů v něm uvedlo, že se dnes o konci života nemluví dostatečně. Pouhých 30 % lidí ví, co je paliativní péče.
„V mnoha ohledech průzkum potvrzuje dlouholeté poznatky z praxe. Zkušenost lidí s umíráním je velmi důležitým faktorem, který formuje jejich životní hodnoty. Jde ale o téma, které je pro mnohé složité otevřít a se svými blízkými jej řeší příliš pozdě. Tím spíš, že k tomu často nedostanou impuls ani od svého lékaře,” komentuje data z průzkumu zakladatel Centra paliativní péče a člen paliativního týmu Fakultní Thomayerovy nemocnice Martin Loučka.
Průzkum mimo jiné vyvrací častý předsudek, že lidé s nevyléčitelným onemocněním nechtějí znát přesnou prognózu svého stavu. „Naše data potvrzují výsledky studií z jiných zemí, že zhruba 80 % pacientů svou prognózu znát chce. Umožní jim to naložit se zbývajícím časem tak, jak si přejí, ať už jde o praktické záležitosti, o dokončení věcí, které jsou pro ně důležité, a také možnost ovlivnit směr, jakým se má péče o ně ubírat,” dodává Martin Loučka. Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku české veřejnosti a Centrum paliativní péče jej společně s agenturou STEM/MARK realizovalo díky podpoře Nadace Benetheo.
Témata spojená s umíráním řešíme s blízkými příliš pozdě, uvádí respondenti
Zkušenost s úmrtím blízké osoby mělo 88 % dotázaných, přičemž podíl lidí s touto zkušeností stoupal úměrně jejich věku. I v nejmladší skupině dotazovaných (18–29 let) však tuto mělo zkušenost celých 81 % respondentů. Úmrtí blízké osoby je v této skupině zároveň nejčerstvější, třetina mladých respondentů přišla o někoho blízkého během posledního roku. Přestože tedy smrt a umírání vnímáme tradičně jako téma, jehož důležitost stoupá s věkem, data ukazují, že první blízké setkání se smrtí přichází mnohem dříve.
51 % úmrtí, která respondenti zažili, se odehrála v nemocničním prostředí, přičemž zkušenost s úmrtím v nemocnici mají spíš starší lidé. Mezi dalšími místy úmrtí převažuje poměrně překvapivě domácí prostředí s 37 %. Domácí prostředí přitom respondenti považují za nejpřijatelnější pro své vlastní umírání – naprostá většina z těch, kteří odpovídali konkrétně, jej zvolila jako svou první volbu. Nemocnici by jako svou první volbu naopak volilo pouze 5 % respondentů.
82 % lidí si podle průzkumu myslí, že o konci života se dnes dostatečně nemluví. 75 % lidí vnímá, že by mělo o umírání více mluvit se svými nejbližšími. Tři čtvrtiny respondentů zároveň míní, že takové téma se mezi blízkými otevře ve chvíli, kdy už je příliš pozdě.
Že je zkušenost s úmrtím nebo s péčí o vážně nemocného blízkého významná pro formování životních hodnot, uvedla naprostá většina lidí (v případě úmrtí 78 %, v případě péče 88 %), kteří s takovou situací mají zkušenost.
Jen 30 % lidí ví, co je paliativní péče
43 % respondentů uvedlo, že termín „paliativní péče“ zná, jen 30 % jej zároveň i správně popsalo, a to nejčastěji jako „péči o umírající pacienty s nevyléčitelnou chorobou“, menší část pak přesněji jako „zachování důstojnosti a zlepšení kvality života umírajícího člověka“.
Mnohem větší povědomí mají lidé o pojmu hospic - 72% uvedlo, že ho zná, 47% ho umělo i správně definovat.
Mladí lidé mají obavy z bolesti, starší hlavně ze ztráty soběstačnosti
Největší obavy z umírání jsou spojeny s bolestí, ztrátou soběstačnosti nebo odloučením od svých blízkých. Tyto nejčastější obavy tak korespondují s charakteristikami prostředí, která jsou pro lidi nejméně přijatelná pro umírání. Konkrétní obavy se významně proměňují s věkem, kdy mladí lidé mají obavy především z bolesti, zatímco s přibývajícím věkem se dominantní stává obava ze ztráty soběstačnosti.
Kolik času zbývá? Prognózu by rádi znali 4 z 5 lidí
60 % lidí chce mít hlavní slovo při rozhodování o vlastní zdravotní péči. Svůj vlastní názor označila většina respondentů za nejdůležitější. Jako druhý nejdůležitější uvedli názor lékaře, s nevelkým rozdílem následuje důležitost názoru rodiny.
Informovat o časové prognóze svého dožití v případě závažného onemocnění by od lékaře chtěli 4 z 5 respondentů. Svou prognózu by chtěli vědět spíše mladší a vzdělanější lidé, a také lidé s vyššími příjmy. Naopak starší, méně vzdělaní respondenti a lidé s nižšími příjmy by skutečnost o svém konci života chtěli vědět v menší míře.
Kompletní výsledky průzkumu
O projektu
- Název
- Postoje k umírání - kvantitativní výzkum
- Realizace
- 2023
- Finanční podpora
- Nadace Benetheo
Pokud hledáte partnera, odborného garanta či konzultanta pro projekt v oblasti paliativní péče, neváhejte se ozvat.
Zobrazit nabídku služebOstatní projekty
- Řekni mi
Konverzační karetní hra pro život a dobré umírání.
- Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby
Výjezdy záchranky k terminálně nemocným - mohlo by to být i jinak?
- Platforma pro výzkum v paliativní péči
Vytváříme prostor pro sdílení výsledků výzkumů v paliativní péči a pro propojování studentů a výzkumníků v paliativní péči.
- Pilotní projekt - Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby
Hledáme a ověřujeme způsoby, jak zavádět paliativní přístup do praxe operačního střediska i výjezdových skupin.
- Paliativní péče v pobytových sociálních službách pro seniory
Zavádíme paliativní péči do domovů pro seniory.
- Implementace programu Serious Illness Care Programme do českých nemocnic
Pro situace, kdy lékaři potřebují hovořit s pacientem o jeho onemocnění a cílech péče, byl ve Spojených státech vytvořen protokol SICP (Serious Illness Care Programme), jehož cílem je tyto konverzace usnadnit. Centrum paliativní péče implementuje tento nástroj do českého prostředí.
- Sdílené rozhodování o péči u dětí s život limitujícím onemocněním z pohledu jejich rodičů a poskytovatelů zdravotní péče
Doktorandská studie zaměřená na identifikaci komplexních procesů, které ovlivňují rodiče a lékaře při rozhodování o péči u dětí s život limitujícím onemocněním.
- Současný stav a možnosti rozvoje perinatální paliativní péče v ČR
Mapovali jsme současnou situaci v oblasti perinatální paliativní péče v ČR, včetně identifikace překážek v dalším rozvoji této oblasti.
- Výzkumné priority perinatální paliativní péče
Zjišťujeme priority pro výzkum v oblasti perinatální paliativní péče.
- Komunikace závažných zpráv v podmínkách pandemie
Mapujeme sdělování nepříznivých zpráv během pandemie a připravujeme doporučení.
- Průvodce budoucí péčí
Připravili jsme dokument, který nabízí strukturu pro vedení a dokumentaci rozhovoru o cílech péče v závěru života.
- Reflexe péče o umírající v době pandemie - mezinárodní projekt iLIVE
Mapujeme dopady pandemie covid-19 na péči o umírající pacienty.
- Zajištění komunikace umírajících pacientů v karanténě s jejich blízkými
Centrum paliativní péče během jarní vlny pandemie (duben - srpen 2020) spustilo pilotní projekt, který měl za cíl zmapovat využití tabletů a online aplikací u paliativních pacientů v naší zemi.
- My Support Study
Podíleli jsme se na mezinárodní implementační studii v domovech pro seniory.
- Stronger Roots
V projektu Stronger roots budujeme naši základu podporovatelů a zároveň posilujeme vlastní kořeny, abychom jako tým a organizace byli ještě silnější a stabilnější.
- Spolu až do konce 2019 – 2021
Jsme odbornými garanty projektu zavádění paliativní péče do českých nemocnic.
- Poskytování dětské paliativní péče v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a v dětských lůžkových zařízeních
Analýza postojů a informovanosti lékařů v oblasti dětské paliativní péče a jejich zkušeností s poskytováním dětské paliativní péče na jejich pracovišti.
- Systémové hodnocení kvality hospicové péče
Pomáháme hospicům zlepšovat péči na základě standardizovaných dat.
- Analýza paliativní péče v hlavním městě Praha
Na základě požadavku Magistrátu hlavního města Praha jsme vypracovali analýzu dostupnosti paliativní péče v hlavním městě Praha.
- Spolu až do konce 2016 - 2020
Koordinujeme jedinečný projekt zavádějící paliativní péči do českých nemocnic.
- Studie IMPAC
Výzkumná studie podpořená GAČR zabývající se prognostickým uvědomováním u nevyléčitelně nemocných pacientů. IMPAC = Integrative model of prognostic awareness in patients with advanced cancer
- Konec dobrý, všechno dobré
Připravili jsme unikátní kampaň zaměřenou na studenty lékařských fakult.
- Paliativní praktik
Projekt na podporu kompetencí praktických lékařů v péči o pacienty v závěru života.
- Analýza dostupnosti paliativní péče v Praze 10
Praha 10 nás požádala o zmapování stavu paliativní péče na svém území.
- Rozvoj charitní domácí hospicové péče
Projekt podpořený NF AVAST zaměřený na podporu rozvoje charitní domácí hospicové péče.
- Standardizace dotazníku IPOS
Výzkumný projekt na standardizaci nástroje pro měření kvality života IPOS
- Studie Potřeby dětí
Studie mapující potřeby rodin pečujících o děti s život limitujícím nebo s život ohrožujícím onemocněním s ohledem na specifičnost českého prostředí
- Organizace MSPP v Evropě
Centrum paliativní péče zpracovalo v roce 2015 studii porovnávající organizační zajištění mobilní specializované paliativní péče v různých zemích Evropy.