SPOLEČNÝ PROJEKT SE ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBOU HL. M. PRAHY

Pilotní projekt - Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby

Hledáme a ověřujeme způsoby, jak zavádět paliativní přístup do praxe operačního střediska i výjezdových skupin.

V Praze dojde ročně k asi 7 300 úmrtím z důvodu očekávatelného vývoje nevyléčitelného onemocnění. K polovině z těchto očekávatelných úmrtí dojde za hospitalizace. Dvěma třetinám očekávaných úmrtí v nemocnici předchází výjezd zdravotnické záchranné služby (ZZS). To je 2 300 pacientů za rok, u nichž je užitek z krátké hospitalizace na konci života sporný a většina z nich by raději své poslední hodiny a dny strávila doma mezi svými namísto lůžka intenzivní péče v nemocnici. Proč se to tedy neděje a končí na poslední hodiny a dny v nemocnici na akutním lůžku?

Výzkumná část

V rámci výzkumné fáze projektu jsme provedli pilotní ověření screeningového nástroje, který by měl pacienty se sníženým benefitem z akutní hospitalizace a zvýšenou potřebou paliativní péče pomoci přesně a bezpečně identifikovat už v době tísňového volání na linku 155. Nástroj jsme pojmenovali Rapid-PCST a po statistické analýze jeho úspěšnosti jsme ho - jako první na světě - publikovali pro použití v dalších záchranných systémech. V rámci projektu se podařilo navázat velmi úspěšnou spolupráci se všemi pražskými nemocnicemi vyššího typu, včetně všech, které disponují konziliárním týmem paliativní péče.

Proběhla statistická analýza 290 případů identifikovaných pacientů.
Dále proběhla kvalitativní ex-post analýza kontextu 30 volání na tísňovou linku.

Oproti těm obavám si myslím, že ten přístup byl nadstandardní. Ten pán na lince mě uklidňoval vlastně už po tom telefonu. Aniž bych já mu řekla tuhletu svoji obavu z toho, že jsme v týhletý fázi nemoci, a vlastně nemá pro nás hodnotu, když bude někoho někam odvážet do nemocnice, tak já bych si to netroufla před ním říct vůbec nahlas, ale on sám se takhle vyslovil. Že prostě chápe, že by bylo nejrozumnější, kdyby maminku nikdo teď nikam netransportoval a byla jí ta péče dál poskytnuta doma. V tom byl sám od počátku, že to chápal a snažil se, což mě mile překvapilo.

volající na tísňovou linku 155, respondentka výzkumu č. R53

Realizační část

V rámci realizační části projektu jsou od července roku 2021 všechna volání na tísňovou linku 155 v Praze posuzována podle nástroje Rapid-PCST. V případě, že je záchranná služba volána k pacientovi, který splnil kritéria pro zařazení do projektu, disponuje zdravotnické operační středisko zcela novými možnostmi, jak tuto tísňovou výzvu řešit jinak než prostým převozem do nemocnice. Velmi úspěšná je spolupráce s domácím hospicem Cesta domů, který nově umožňuje akutní příjmy pacientů z terénu přímo z rukou záchranné služby. Všechny tyto aktivity se řídí klinickým doporučeným postupem, který schválilo vedení ZZS hl. m. Prahy.

Výstupy

Jako první na světě jsme provedli rozsáhlou analýzu publikované vědecké literatury na téma paliativních pacientů v péči záchranné služby a tuto analýzu pod názvem “Approaching the End of Their Lives Under Blue Lights and Sirens – Scoping Review” jsme publikovali v prestižním časopise Journal of Pain and Symptom Management.
Náš projekt si získal trvalý mezinárodní zájem, jehož hmatatelným výsledkem bylo mezinárodní online sympozium (záznam ke shlédnutí), kterého se kromě našeho týmu účastnily vedoucí paliativních programů na záchranné službě v Londýně Georgina Murphy-Jones a v kanadském Halifaxu Alix Carter. Sympozium bylo doprovozeno příspěvkem na webu EAPC, který vzbudil velký mezinárodní ohlas.
Důležitým výstupem projektu je také konsensuální metodický pokyn Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, který na základě zkušeností z projektu definuje dobrou praxi péče o paliativně relevantní pacienty v prostředí zdravotnických záchranných služeb a urgentních příjmů v nemocnicích.
V době 07/2021 - 07/2022 proběhlo pilotní testování zařazení výjezdové skupiny paliatra do provozu ZZS HMP (pouze čtvrteční denní směna). Paliatrem bylo obsazeno 26 směn, realizováno 44 výjezdů. Využívání výjezdové skupiny paliatra vedlo k významně častějšímu zaléčení pacienta a ponechání doma ve srovnání s běžnými výjezdy ZZS k identifikovaným pacientům, ale průměrný počet výjezdů <2 za 12h směnu se neukázal efektivním využitím erudice lékaře ani finančních prostředků.
Inspirováni britským a kanadským modelem jsme připravili pro české prostředí specializovaný kurz Paliativní péče v prostředí urgentní medicíny.
Od 11/2021 má ZZS HMP možnost předávat identifikované pacienty návštěvní službě ambulance paliativní medicíny Cesta domů přímo z terénu.
Vytvořeny podmínky pro (dosud nevyužívané) elektronické avizování pacientů paliativním týmům v těch nemocnicích, kde jsou k dispozici (VFN, FNKV, FNM, ÚVN).
Vytvořeny podmínky pro (dosud nevyužívanou) možnost předávání pacientů do lůžkových hospiců.

Záznam mezinárodního online sympozia

Díky podpoře Nadace Komerční banky můžeme ve spolupráci se záchrannými službami pokračovat a realizovat navazující projekt, v rámci kterého budeme naše zkušenosti a postupy dále ověřovat a rozšiřovat do dalších krajů ČR.