S rozvojem paliativní péče v nemocnicích stoupá potřeba standardizované a sjednocené metodiky pro měření kvality života, která však dosud není v České republice stanovena. Dotazník IPOS patří mezi světově nejpoužívanější nástroje na měření kvality života v paliativní péči a cílem tohoto projektu byla standardizace tohoto nástroje, neboli překlad do češtiny a zhodnocení jeho funkčnosti v našem kulturním prostředí.
Nejpoužívanější nástroj pro měření na světě
Díky Nadaci Komerční banky, a.s. - Jistota jsme realizovali výzkumný projekt, jehož cílem bylo provést standardizaci dotazníku IPOS (Integrated Palliative Outcome Scale), který slouží pro měření kvality života u pacientů v paliativní péči. Ve světové literatuře se uvádí přes dvacet různých nástrojů pro měření kvality života pacientů v paliativní péči, avšak metoda IPOS patří mezi nejpoužívanější nástroje na světě. IPOS byl vytvořen v Cicely Saunders Institute na King’s College v Londýně již v roce 1999 a jedná se o revidovanou verzi původního dotazníku POS, která byla upravena tak, aby co nejlépe odpovídala potřebám současné praxe.
Tvorba jednotné metodiky
V České republice zatím není stanovena jednotná metodika k hodnocení kvality života a symptomové zátěže. Některé hospice využívají alternativní metodu ESAS, někde si vytvořili vlastní dotazníky. S rozvojem paliativní péče v nemocnicích však stoupá potřeba standardizované a sjednocené metodiky pro měření kvality života. Poskytovatelé paliativní péče jsou si toho vědomi, a proto oslovili Centrum paliativní péče s žádostí o pomoc. Po domluvě se zástupci těchto organizací (mj. Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice Jindřichův Hradec a další) došlo ke konsenzuálnímu výběru dotazníku IPOS jako ideální metody. Níže naleznete manuál k dotazníku IPOS, jehož obsahem jsou instrukce k jeho zadávání, vyhodnocení a interpretaci
Standardizace
Standardizace každé metody má své náležitosti, které není možné obejít a které jsou nutnou podmínkou pro adaptaci kvalitního nástroje do českého prostředí. Bez správně provedené standardizace není totiž možné sebelepší metodu používat. Z těchto důvodů je nutné při přejímání zahraniční metody standardizaci provádět.
Při standardizaci IPOS jsme dodržovali přesný postup, který je popsán v manuálu, který pro tento účel vytvořili samotní autoři dotazníku. Nejdříve jsme nechali dotazník přeložit dvěma nezávislými překladateli a poté jsme vytvořili zpětný překlad, který byl znovu porovnán s orgininálem. V další fázi jsme dotazník sbírali v 6 zařízeních hospicového i nemocničního typu a poté jsme ve spolupráci s QED group, a.s. provedli psychometrického zhodnocení funkčnosti dotazníku v českém kulturním prostředí. Proces standardizace je podrobně popsán v manuálu k dotazníku. Vedle manuálu si můžete stáhnout také dotazník IPOS ve verzi pro pacienty i pečovatele. Ke stažení máme verzi, která se týká posledního týdne i posledních 3 dnů.
Vize
Tento projekt přinesl unikátní možnost pro kooperaci mezi jednotlivými zařízeními, které vyjádřili zájem se standardizaci této metody věnovat. Díky spolupráci několika organizací na standardizaci této metody a následné publikaci výsledků očekáváme, že se tato metoda stane běžnou normou pro hodnocení paliativní péče, poskytované v ČR. Díky tomu bude možné provádět robustní vyhodnocování efektivity péče a její srovnání podle typu zařízení, včetně mezinárodního kontextu. Věříme, že dotazník IPOS bude pro poskytovatele paliativní péče v ČR užitečným pomocníkem a pomůže lépe formulovat cíle péče, ověřovat efektivitu paliativních intervencí a zlepšovat kvalitu života pacientů i jejich rodin. V případě jakýchkoliv dotazů k dotazníku či Vašeho zájmu jej využít ve výzkumu nás neváhejte kontaktovat: office@paliativnicentrum.cz
