Výzkum na reprezentativním vzorku 1001 respondentů ukázal, že tři čtvrtiny lidí mají osobní zkušenost s úmrtím blízkého člověka a 71 % by si přálo strávit závěr života doma. Téma, které bývá často považováno za vzdálené mladým, se jich přitom dotýká mnohem víc, než se čekalo. Možnost rozloučit se s rodinou považují Češi za to vůbec nejdůležitější.
Umírání a péče se dotýká i mladé generace
Osobní zkušenost se smrtí blízkého člověka má 75 % Čechů. Nejčastěji šlo o úmrtí v nemocnici, ale téměř dvě pětiny lidí zažily smrt blízkého doma. Více než tři pětiny respondentů mají i zkušenost s péčí o vážně nemocného – nejčastěji právě v domácím prostředí. A i když pečujícími bývají nejčastěji lidé nad 60 let, 40 % mladých ve věku 18–29 let už se o někoho nemocného staralo. To vyvrací častý stereotyp, že téma smrti a péče je mladé generaci vzdálené.
Lidé chtějí umírat doma. Nebo dokonce v přírodě.
Kdyby si mohli vybrat, sedm z deseti Čechů (71 %) by chtělo umírat doma. Mladší generace tuto možnost preferuje častěji než starší, a osobní zkušenost s domácím umíráním zvyšuje pravděpodobnost, že by si lidé přáli totéž. Lidé nad 60 let volí nemocnici jako místo pro závěr života častěji než ostatní. Zajímavý detail přinesly volné odpovědi – mnozí lidé by si přáli poslední chvíle strávit v přírodě, nejčastěji v lese. Naopak největší obavy vzbuzuje umírání v léčebnách dlouhodobě nemocných – jako nejméně preferované místo ho označila polovina dotázaných. Nejčastěji v této souvislosti lidé zmiňovali beznaděj, bezmoc, dále také smrt, samotu a smutek.
Hlavní přání: rozloučit se
Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že jejich největším přáním na konci života je možnost rozloučit se s rodinou. Dalších 16 % považuje za klíčové mít vyřešené praktické a majetkové záležitosti. Lidé mluví i o touze po klidu, duševní pohodě, důstojnosti – a někdy i po tom „ještě něco zažít“. Češi o smrti tedy nepřemýšlejí jen jako o konci, ale i jako o části života, kterou chtějí prožít důstojně.
Co si Češi a Češky myslí o paliativní péči
Základní povědomí o paliativní péči má 60 % Čechů, o hospicové péči ví 71 %. Veřejnost si však tyto pojmy často spojuje pouze s poslední fází života. Přitom paliativní péče znamená aktivní podporu kvality života i v době těžké nemoci – nejen v posledních dnech, ale i v měsících či letech, které člověku zbývají.
Centrum paliativní péče se dlouhodobě snaží měnit způsob, jakým Češi o této fázi života přemýšlejí. Kampaň Preventivní prohlídka života motivuje lidi, aby se nebáli o konci života mluvit včas – ne ze strachu, ale proto, aby mohli žít naplněně.
Empatie zdravotníků? Za tři.
Pokud by lidé měli známkovat empatii a komunikační dovednosti zdravotníků, nejčastější známka by byla trojka. Udělilo ji 34 % respondentů. Čtvrtina lidí však uvedla, že nedokáže posoudit. Zajímavé je, že lépe hodnotí zdravotníky ti, kteří sami prožili vážnou nemoc.
Veřejnost podporuje eutanázii, i když o ní málo ví
Téma eutanazie zůstává v české společnosti citlivé a provází ho silné emoce. Téměř polovina lidí si myslí, že veřejnost nemá dost informací, aby se mohla k legalizaci eutanazie zodpovědně vyjádřit. Přesto by 71 % Čechů hlasovalo pro její uzákonění nebo pro asistovanou sebevraždu.
Zdravotníci jsou v názorech nejvýraznější: dvě třetiny z nich se domnívají, že veřejnost nemá dost informací, ale 84 % by eutanazii podpořilo. U věřících je situace odlišná – téměř polovina (48 %) by eutanazii odmítla.
