Studie IMPAC, kterou jsme realizovali v letech 2017 - 2019, přinesla výsledky poukazující na to, že většina pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním nemá zcela přesné informace o své prognóze a většina z nich neměla možnost hovořit se svým lékařem o péči v závěru života. Lékaři na druhé straně často vyjadřují obavy z podobných diskuzí s pacienty a necítí se na to dostatečně vybaveni.
Protokol SICP byl vytvořen na Harvard University a jeho cílem je plošné prohloubení kompetencí zdravotníků v oblasti komunikace s těžce nemocnými pacienty. Intervence zahrnuje identifikaci potřebných pacientů, vyškolení lékařů v použití komunikačního protokolu, přípravu pacientů a jejich rodin na rozhovor a zápis výstupů rozhovoru do pacientské dokumentace. Během intervence je využíván strukturovaný komunikační protokol, který slouží jako nástroj pro vedení rozhovorů o cílech péče a pro plánování péče vytvořený specificky pro tento účel.
Program SICP byl adaptován pro použití ve Velké Británii, na Novém Zélandu a v Kanadě. Kromě adaptací programu pro lokální použití v dalších zemích byly také vytvořeny adaptace pro použití v pediatrii a na urgentním příjmu. Verze programu SICP pro využití v pediatrii byla vytvořena odborníky v Dana Faber Cancer Insitutu v Bostonu.
Protokol pomáhá lékařům odpovídat třeba na následující otázku: “Mám ještě podstoupit další linii chemoterapie za cenu vedlejších nežádoucích účinků nebo mám raději zbytek sil investovat do jiných priorit i za cenu kratšího života?”
Pro tento rozhovor je vytvořený konkrétní protokol, který přeložíme a vytvoříme vzdělávací program, který vyškolí personál v nemocnicích v jeho používání. Důležité je to, že se nejedná o specializovanou dovednost paliativních expertů, tento rozhovor by měl umět vést každý lékař, který se věnuje vážně nemocným pacientům.
Projekt SICP-CZ se skládá z několika fází, které na sebe navazují. Jedná se o následující fáze:
V první fázi projektu byl protokol přeložen a posouzen odborným panelem, kterého se zúčastnili přední čeští odborníci na komunikaci s pacienty s život ohrožujícím onemocněním. Na protokol jsme dále také získali zpětnou vazbu od pacientů a rodičů nevyléčitelně nemocných dětí, kteřího se k jeho znění mohli vyjádřit.
Ve druhé fázi byl vytvořen vzdělávací program ESPERO+, v rámci kterého se lékaři s protokolem mohou seznámit. První skupina vyškolených lékařů využívá nyní nástroj v praxi a následně od nich sebereme zpětnou vazbu.
Pokud hledáte partnera, odborného garanta či konzultanta pro projekt v oblasti paliativní péče, neváhejte se ozvat.