Kognitivní deficit (KD) u seniorů patří do skupiny tzv. „velkých“ geriatrických syndromů a zařazujeme pod něj, podle Hazzarda (2007), intelektové poruchy stáří (delirium, demence a deprese).
V rámci paliativní péče o osoby s KD se setkáváme s výzvami, které je vhodné dobřereflektovat a především s nimi adekvátně pracovat. Pro zachování kvality péče pacientům s KD je vhodné zamýšlet se nad specifiky komunikace.
Postupující KD rovněž vyžaduje od zdravotnických profesionálů specifické dovednosti, které jsou klíčem k zajištění kvality a bezpečnosti péče. Pro pochopení a zvládání projevů KD je výhodou jejich znalost a orientace ve způsobech a možnostech zachování autonomie v komunikaci s tímto spektrem pacientů v paliativní péči.