Životní rozhodnutí mě baví, říká Martin Loučka. Post ředitele Centra paliativní péče předal Janu Blinkovi

„Chci, aby Centrum zůstalo aktivním hráčem na poli paliativní péče, a to nejen české, ale i evropské. Jako nezávislý subjekt má skvělou pozici, z níž může iniciovat systémové změny. Jsem otevřený jednání s různými aktéry v oblasti paliativy, abychom maximálně podpořili zvyšování kvality péče i její dostupnosti všem, kteří ji potřebují,” říká Jan Blinka. Martin Loučka členem týmu Centra paliativní péče zůstává, a to jako seniorní konzultant, jenž se bude i nadále podílet na odborném směřování organizace.

Rozhodnutí opustit ředitelské křeslo zrálo v hlavě Martina Loučky už dlouho. „Ač se to nabízí, nebylo to tak, že bych si řekl ‘10 let a dost’,” usmívá se. „Centrum jednoduše dozrálo do fáze, kdy potřebuje full-time ředitele, který ho bude pevně vést a rozvíjet. Já jsem se celou dobu potýkal se střetem rolí, kdy na jednu stranu jsem byl ředitel, na druhou odborník, který učí v kurzech, dělá výzkumy. Dlouho se ty role ovlivňovaly v dobrém - přinášely mi velké obohacení, inspiraci, dávalo mi to smysl. Centrum se ale rozrostlo natolik, že jsem si musel přiznat - být od rána do večera v roli ředitele by organizaci pomohlo ještě trochu víc. A protože jsem se rozhodl ty další role neopouštět, byl čas najít ředitele nového,” vysvětluje. 

Přestože Jan Blinka nepochází profesně z paliativního sektoru, tak předchozí zkušenost s touto oblastí již má - v Gruzii pracoval společně s týmem mj. na rozvoji dlouhodobé a paliativní péče pro děti s těžkým postižením. „Jan má velkou zkušenost s projekty, které pracují na systémové změně a přesně to Centrum potřebuje. Ostatně, přímo v oblasti paliativní péče máme hned několik dobrých příkladů, které potvrzují, že člověk přicházející ‘zvenku’ může být skvělým a efektivním lídrem.” 

„I díky zkušenosti z Gruzie vím, jak je společenská potřebnost paliativní péče neoddiskutovatelná, a proto bylo pro mě rozhodnutí přihlásit se do výběrového řízení poměrně rychlé. Tato pozice svou náplní skvěle navazuje na to, co mám profesně za sebou. A navíc v ní vidím řadu příležitostí pro změny, inovace i pro pozitivní společenský dopad,” dodává Jan.  

Jaká je změna role pro člověka, který na ředitelské židli CPP vypiplal? „Ačkoli je to jen několik týdnů, kdy Centrum nevedu, vnímám změnu dost zřetelně. V pragmatické rovině teď zkrátka řada papírů nekončí na mém stole, ale vedle u Jana. Skutečnost, že nejsem ředitelem, mě obecně naplňuje určitou úlevou a vděčností - když jsem v nemocnici nebo na fakultě, vím, že tím Centrum netrpí. Je tam neustále někdo, kdo na něj myslí. Daleko snáz se mi žije ta moje rozkošatělá identita. Tím spíš, že se stále víc ujišťuji, že volba Jana byla správná. Vidím, jak vedení chytá do rukou a rozbíhají se procesy, které v Centru potřebujeme už delší dobu.”

Pro příznivce i odbornou komunitu je na místě zmínit, že CPP se nechystá měnit svou úlohu ani poslání a pokračuje ve všech stávajících aktivitách. „Jednotlivé kroky, kterými se Centrum bude ubírat, vytyčíme v příštích měsících společně s týmem. Vizi však určitě lze už nyní popsat v obecných konturách. Chci, aby Centrum zůstalo aktivním hráčem na poli paliativní péče, a to nejen české, ale i evropské. Aby bylo tahounem, který přináší poznatky dobré praxe ze zahraničí a také do zahraničí šíří dobrou praxi z Česka. Abychom zlepšovali kvalitu a také dostupnost paliativní péče na všech potřebných úrovních,” říká Jan Blinka.