Aktualita

Paliativní péče v neonatologii

2015-12-9


Jaké jsou důležité aspekty poskytování paliativní péče v prostředí intenzivní neonatologie? Zkracuje správně vedená paliativní sedace život pacientů s pokročilým onemocněním? Kdy zahajovat paliativní péči u pacientů s demencí? Odpovědi vám přinášíme v dalším výzkumu pro praxi.

1. Paliativní sedace nezkracuje život pacientů

Maeda I, et al. (2015). Effect of continuous deep sedation on survival in patients with advanced cancer (J-Proval): a propensity score-weighted analysis of a prospective cohort study. The Lancet Oncology.
Abstrakt dostupný na stránkách časopisu Lancet.

To, že správné užití paliativní sedační léčby nezkracuje život pacientů v terminální fázi onemocnění dokazuje mnoho studií včetně systematického přehledu Cohranovy databáze z letošního roku. Listopadová studie z Japonska dochází ke stejnému závěru, je však zajímavá nejen vysokým počtem zařazených pacientů, ale také hodnocením vlivu umělé hydratace na délku přežití.
Japonští autoři do studie zařadili 1827 pacientů v terminální fázi onkologického onemocnění z 58 zařízení lůžkové i mobilní paliativní péče v Japonsku, z nichž 269 (15%) bylo léčeno kontinuálním podáním sedativ s cílem hluboké sedace. Doba přežití se u sedovaných statisticky významně nelišila od doby přežití pacientů bez sedace. Použití umělé hydratace u sedovaných pacientů délku přežití také dále neovlivnilo. Studie tak potvrzuje vhodnost kontinuální hluboké sedace jako krajní možnosti léčby, která při správné indikaci a vedení nemá negativní dopad na délku dožití pacienta.

2. Paliativní péče v neonatologii

Kenner C, et al. (2015). Recommendations for palliative and bereavement care in the NICU: a family-centered integrative approach. Journal of Perinatology, 35:S19-S23.
Plný text dostupný na stránkách časopisu Journal of perinatology.

Článek amerických autorů přehledně shrnuje důležité aspekty poskytování paliativní péče v prostředí intenzivní neonatologie. Situace, kdy se rodičům narodí mrtvé nebo kriticky nemocné dítě, je emočně velmi náročná a na zdravotnický personál klade specifické nároky. V zahraničí se proto již řadu let rozvíjí perinatální paliativní péče, která se věnuje rodinám v podobné situaci a snaží se podpořit rodiče ve chvílích těžkého rozhodování o ukončení nebo nezahájení léčby, během úmrtí dítěte a během zármutku.
V článku je také popsáno 9 konkrétních doporučení, které se týkají podpory rodiny během hospitalizace na jednotce neonatální intenzivní péče (například podpora rituálů nebo doporučený postup komunikace špatných zpráv) a během antenatální fáze, kdy rodiče očekávají narození dítěte s krátkou nadějí dožití (například speciální porodní plán, který obsahuje i přání rodičů ohledně poporodní paliativní péče, místa úmrtí dítěte, resuscitace, léčby symptomů a podobně). Posledních 5 doporučení se týká zdravotního systému a toho, jak aktuální nabídku služeb upravit tak, aby rodinám v podobných situacích mohla být poskytnuta kvalitní péče. Článek může pomoci těm kolegům a kolegyním, kteří se na svých pracovištích snaží o zlepšení podpůrné péče o rodiče, kteří si prochází tímto těžkým obdobím.

3. Kdy zahajovat paliativní péči u pacientů s demencí?

van Riet Paap J, et al. (2015). Identification of the palliative phase in people with dementia: a variety of opinions between healthcare professionals. BMC palliative care, 14(1), 56.
Plný text dostupný na stránkách časopisu BMC Palliative care.

Tato studie srovnává názory zdravotníků v 16 zařízeních dlouhodobé péče ze šesti zemí Evropy na to, kdy by měla být u pacientů s demencí zahájena paliativní péče (PP) tak, aby nebyli vystaveni zbytečným hospitalizacím a rizikům s nimi spojenými. Multidisciplinární týmy v těchto zařízeních byly vyzvány diskutovat o vzorové kazuistice a měly odpovědět na otázku, kdy by měla být v konkrétním případě pacienta s demencí paliativní péče zahájena. I přes existující doporučení EAPC z roku 2013, se závěry lišily nejen v rámci zemí, ale i v rámci jednotlivých zařízení.
Analýzou diskuzí autoři studie identifikovali tři časové body pro zahájení paliativní péče, na kterých se shodla většina diskutujících. Nejvíce zdravotníků zastávalo názor, že PP by měla být zahájena s rozvojem symptomů pokročilé fáze demence jako jsou poruchy polykání a příjmu potravy a tekutin. Menší část zdravotníků považovala za vhodné zahájit PP již v časné fázi nemoci, kdy je ještě možné s pacienty diskutovat o jejich preferencích a umožnit jim spolurozhodovat o jejich budoucnosti. Zdravotníci ze dvou zařízení se shodli na tom, že PP je vhodné zahájit v okamžiku, kdy kurativní léčba ostatních nemocí pacienta již nevede ke zlepšení kvality života. Studie ukazuje, že názory zdravotníků v zařízeních dlouhodobé péče napříč Evropu se velmi liší a většinou neumožňují pacientům s demencí profitovat z paliativní péče v té fázi nemoci, kdy mají ještě zachovalé rozhodovací schopnosti. Musíme proto dále hledat vhodné způsoby, jak s těmito pacienty a jejich rodinami diskutovat paliativní péči, a to zavčas a dostatečně efektivně.

Nezmeškejte už žádnou novinu. Každý měsíc vybíráme to nejzajímavější ze světa paliativní péče a rozesíláme e-mailem.

Mám zájem