Aktualita

Paliativní péče prodlužuje život

2015-10-4


Přinášíme vám výzkum pro praxi, který se věnuje délce života pacientů v domácí péči, účinnosti okreotidu při léčbě maligní střevní obstrukce a tématu časné paliativní péče.

1. Pacienti v domácí péči se dožívají delšího života než v nemocnici

Murakami N, et al. (2015). Going back home to die: does it make a difference to patient survival? BMC Palliative Care, 14:7, doi:10.1186/s12904-015-0003-5.
Plný text dostupný z http://www.biomedcentral.com/1472-684X/14/7

Japonská studie hledala odpověď na otázku, zda se liší naděje dožití u pacientů s terminálním onkologickým onemocněním v domácí péči oproti těm, kteří zůstanou v nemocnici, i když mají obě skupiny přístup k paliativní péči. Jednalo se o retrospektivní studii, kdy autoři analyzovali záznamy u 190 onkologických pacientů, kteří vstoupili do paliativní péče v nemocnici. Rozdělili je do dvou skupin podle toho, zda zůstali v péči nemocnice až do smrti nebo byli propuštěni do domácí péče. Následně porovnali délku dožití a zjistili, že pacienti v domácí péči se dožili významně delšího života (medián 67 dní) oproti pacientům, kteří zůstali v péči nemocnice (medián 33 dní), a to i poté, co statisticky kontrolovali potenciálně významné intervenující proměnné jako primární diagnóza, věk, celkový zdravotní stav (ECOG) nebo historie chemoterapie. I když se jednalo pouze o retrospektivní studii, výsledky poukazují na to, že terminální péče v domácím prostředí nemá negativní dopad na naději dožití u onkologických pacientů a může naopak život prodloužit.

2. Je okreotid účinný v léčbě maligní střevní obstrukce?

Currow, David C., et al. (2015). Double-blind, placebo-controlled, randomized trial of octreotide in malignant bowel obstruction. Journal of pain and symptom management, 49(5): 814-821.
Plný text dostupný z http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0885392414005594

Australští vědci v této randomizované dvojitě zaslepené studii sledovali vliv podání oktreotidu v dávce 600mcg/ den na zvracení u pacientů s maligní střevní obstrukcí, u kterých nebyla indikována další onkologická nebo chirurgická léčba. Okreotid (n=45) nebo placebo (n=42) byly podány spolu se standardní léčbou dexametazonem, ranitidinem a parenterální hydratací. Primárním výstupem byl počet dnů bez zvracení během 72 hodin po prvním podání testovaného léčiva, sekundárním výstupem pak změna celkového stavu, počet zvracení, délka přežití a potřeba SOS medikace (opiáty na bolest, butylscopalamin na kolikovitou bolest a haloperidol na nevolnost). Srovnáním obou skupin nebyl prokázán statisticky významný vliv oktreotidu na počet dní bez zvracení, ani na počet zvracení a délku přežití. Obě skupiny popisovaly mírné zlepšení celkového stavu a u skupiny užívající oktreotid byla větší spotřeba butylskopalaminu na kolikovitou bolest. Jde o největší randomizovanou studii zkoumající účinky somatostatinového analoga v této indikaci s plně standardizovanou terapií v obou ramenech. Výsledky nepodporují rutinní přidání oktreotidu ke standardní symptomatické léčbě inoperabilní maligní střevní obstrukce.

3. Paliativní péče prodlužuje život

Temel J, et al. (2010). Early Palliative Care for Patients with Metastatic Non-Small-Cell Lung Cancer. New England Journal of Medicine. 363(8):733-742.
Plný text dostupný z http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1000678#t=articleBackground

Pravděpodobně nejslavnější práce s paliativní tématikou vyšla v roce 2010 a jejím cílem bylo zjistit, jaký dopad na pacienty s pokročilou rakovinou plic bude mít tzv. „časná paliativní péče“. Autoři z Massachusetts General Hospital rozdělili 151 nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem plic (podmínkou zařazení do studie byla přítomnost metastáz a ECOG skóre 0-2) do dvou skupin, přičemž první měla klasickou onkologickou péči. Druhá skupina měla kromě standardní péče navíc již od začátku léčby konzultace s paliativním týmem. Skupina s paliativní péčí měla na konci studie lepší kvalitu života (skóre 98.0 versus 91.5, p=.03), méně pacientů mělo depresivní symptomy (16 % vs. 38 %, p=.01). Nejpřekvapivější výsledek však byl, že ačkoli měli pacienti s paliativní péčí méně agresivní léčbu v závěru života (např. méně chemoterapie během posledních 14 dní před smrtí), dožili se významně delšího života (rozdíl 2,7 měsíců, p=.02). Fakt, že pacienti mají díky paliativní péči nejen lepší kvalitu života, ale ještě se mohou dožívat i delšího života, byl od té doby testován i v dalších studiích u jiných diagnostických skupin a je dnes důležitou součástí argumentace pro integraci paliativní péče do standardní léčby pacientů s pokročilým chronickým onemocněním.

Nezmeškejte už žádnou novinu. Každý měsíc vybíráme to nejzajímavější ze světa paliativní péče a rozesíláme e-mailem.

Mám zájem