Aktuality

Jako sestra si Katka Machů prošla intenzivní sedmiletou cestu. Na vinohradské kardiologii ji nadchla práce s pacienty, možnost jim svým přístupem pomoci, aby se na oddělení nevraceli tak často. Nasazení během covidové éry a touha měnit příliš věcí naráz ji ale semlely. Dnes Katka v Centru paliativní péče zajišťuje organizaci kurzů a dalších vzdělávací aktivit. V rozhovoru, který uvádíme při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester, mluví o měnící se roli sestry, o vlastní zkušenosti s vyhořením i o tom, jak důležité je vnímat vlastní potřeby, abychom dokázali pomáhat druhým.

Rádi bychom oznámili důležitou personální změnu. Ke konci dubna skončil Jan Blinka ve funkci ředitele Centra paliativní péče. Novou ředitelkou se stala Karolína Pochmanová, která je zkušenou expertkou v oblasti paliativní péče.

Nadační fond Abakus, Centrum paliativní péče a Sue Ryder 15 dubna v Praze společně uspořádaly konferenci Paliativní péče v domovech pro seniory: 5 let zkušeností z programu nadačního fondu Abakus. Ta představuje posun v péči o klienty v závěru života, kterého díky účasti v programu dosáhlo 30 domovů pro seniory po celém Česku. Díky zavedení procesů poskytování paliativní péče může více jejich obyvatel důstojně umírat tam, kde si přeje. Konference ukazuje změnu systému péče o seniory v pobytových sociálních službách s potenciálem zasáhnout další, do programu nezapojené, domovy.

450 sester a dalších profesionálů a profesionálek v oblasti paliativní péče, 7 intenzivních společných hodin plných informací a sdílení zkušeností, nesčetně dojmů, milých setkání a důležitých aha momentů. To byl 2. ročník konference Sestry v paliativní péči, který se odehrál v úterý 25. února v Kongresovém centru Olšanka v Praze. Cenu Cicely Saunders za příkladnou péči získala Alžběta Marková z brněnského centra paliativní péče.

Od roku 2019 rozvíjíme v Centru paliativní péče ve spolupráci s domácími i lůžkovými hospici metodiku Hospice pod lupou, sloužící k hodnocení kvality hospicové péče. Těžištěm této metodiky je systematický sběr a následná nezávislá analýza dotazníků zasílaných pozůstalým 4–6 měsíců po úmrtí jejich blízkého v hospicové péči. Cílem je poskytnout konkrétní doporučení pro rozvoj kvality péče vycházející z individualizované analýzy dat a identifikovat systémové bariéry, kterým hospic čelí. Chcete i vy mít k dispozici nezávislou a objektivní zpětnou vazbu zpracovanou do přehledné analýzy? Zapojte se do dalšího ročníku Hospiců pod lupou!

Zdravotnické záchranné služby (ZZS) po celém světě se stále častěji dostávají do situace, kdy se na ně obracejí pacienti v závěru života a jejich rodiny. S prodlužováním délky života ve vyspělých zemích a měnící se skladbou pacientů se péče o pacienty v terminální fázi nevyléčitelného onemocnění postupně stává součástí urgentní medicíny i práce záchranné služby. Tradiční model záchranné služby, která po akutním ošetření na místě převáží pacienta sanitkou do nemocnice, tak naráží na nové výzvy.