Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby

• Subjektivně je ze strany zdravotnických zařízení, poskytujících paliativní péči, i ze strany zdravotnické záchranné služby, pociťován fakt, že ZZS je významně často volána k pacientům s pokročilým nevyléčitelným onemocněním.
• Péče výjezdových skupin ZZS a akutní hospitalizace často nejsou pro umírajícího pacienta přiměřenou odezvou na jeho potřeby.
• Výjezdy k těmto pacientům nejsou ze systémového hlediska optimálním využitím sil a prostředků ZZS.
• Část výjezdů tohoto typu je uzavřena úmrtím na akutním lůžku za terminální hospitalizace, což je systémově nežádoucí jev.

• V Praze dojde ročně k asi 7.300 očekávatelným úmrtím (ÚZISem nově definovaný dataset z hlediska diagnózy a hospitalizační historie). K polovině z těchto očekávatelných úmrtí dojde za hospitalizace. Dvěma třetinám očekávaných úmrtí v pražské nemocnici předchází výjezd ZZS (2300 pacientů/rok).
• Tito pacienti tvoří 1,9 % celkového počtu pacientů ZZS HMP, tedy asi šest denně.
• Prozkoumání zahraniční literatury ukazuje, že propojení paliativní péče a přednemocniční neodkladné péče je i v řadě západních zemí velmi aktuální. Zároveň literatura v tuto chvíli nenabízí přímo přenositelný model péče o tyto pacienty.

• V roce 2020 je možné definovat a případně pilotně ověřit opatření, jejichž cílem by bylo snížit počty terminálních hospitalizací prostřednictvím ZZS.
• Jedná se o téma, které je vysoce aktuální na celoevropské úrovni a hledání vhodného modelu péče má potenciál významného dopadu na nadnárodní úrovni, stejně jako v dalších krajích ČR.

Autorem fotografie je Jaromír Chalabala, děkujeme za její poskytnutí.