Vliv ostatních léků na účinek opioidů

Wright A, et al. (2014). Associations between palliative chemotherapy and adult cancer patients’ end of life care and place of death: prospective cohort study. BMJ, 348:g1219. doi: 10.1136/bmj.g1219.
Plný text dostupný z http://www.bmj.com/content/bmj/348/bmj.g1219.full.pdf

Tato studie si kladla za cíl zjistit, jaký dopad na péči o pacienty v závěru života má tzv. paliativní chemoterapie, tedy chemoterapie poskytnutá v posledních měsících před smrtí s cílem zpomalit průběh nemoci, nikoli pacienta vyléčit. Projekt probíhal v osmi velkých nemocnicích v USA a zúčastnilo se jí 386 dospělých pacientů s metastatickým onkologickým onemocněním, které již nereagovalo minimálně na jednu linii chemoterapeutické léčby, a jejichž stav byl zároveň ošetřujícím lékařem hodnocen jako terminální. Padesát šest procent z těchto pacientů dostávalo paliativní chemoterapii v momentě vstupu do studie, což bylo pro většinu pacientů méně než 4 měsíce před smrtí. Pacienti, kteří podstoupili paliativní chemoterapii, byli výrazně častěji vystavováni intenzivní péči v posledním týdnu života (kardiopulmonální resuscitace nebo umělá ventilace) než pacienti, kteří paliativní chemoterapii nedostávali (14% vs. 2%). Zároveň byli méně často odesíláni do péče hospiců. A co bylo hlavní, neukázal se žádný rozdíl v délce dožití (HR 1.11, CI 0.90-1.38). Pacienti, kteří dostávali paliativní chemoterapii, také méně často umírali tam, kde si přáli, častěji pak na jednotce intenzivní péče. Výsledky této studie upozorňují, že užití chemoterapie u pacientů v závěru života může mít za následek výrazné ovlivnění toho, jak bude pacient umírat. Mělo by se k ní proto přistupovat obezřetně a dobře s pacienty diskutovat, zda taková léčba a to, co se s ní pojí, odpovídá jejich představám o cílech zdravotní péče.

Kotlinska-Lemieszek A, et al. (2015). Clinically significant drug–drug interactions involving opioid analgesics used for pain treatment in patients with cancer: a systematic review. Drug design, development and therapy, 9, 5255.
Plný text dostupný z https://www.dovepress.com/clinically-significant-drugndashdrug-interacti...

Opioidní analgetika jsou zásadním lékem u nádorové bolesti střední a silné intenzity. Nežádoucí účinky často vznikají jejich přímým působením, mohou však být potencovány nebo přímo způsobeny interakcí s dalšími léčivy. Autoři zpětně hodnotili závěry 32 kazuistik a kazuistických souborů, které se zabývají klinicky významnými mezilékovými interakcemi opioidů s dalšími léčivy při léčbě nádorové bolesti.
Nejčastěji byly popsány interakce, které zvyšují působení opioidů ovlivněním cytochromu P450 a jeho isoenzymu CYP3A4. Inhibice cytochromu flukonazolem, klaritromycinem nebo sertralinem a nebo přerušení podávání induktoru (např. karbamazepin) může vést k sedaci a respirační útlumu. V jedné kazuistice byl popsán útlum dechu při užití morfinu v kombinaci s amytriptylinem a ranitidinem, které oba ovlivňují glukuronidaci morfinu.
Další skupinu tvořily interakce, které vedly naopak ke snížení efektu opioidů a tím k akutnímu zhoršení bolesti nebo rozvoji příznaků z odnětí. Několik kazuistik popisuje významné zhoršení bolesti po nasazení rifampicinu, silného induktoru enzymů včetně CYP3A4. Zhoršená kontrola bolesti se vyskytla u třech pacientů užívajících somatostatin, kde možným mechanismem může být jeho antagonistický efekt na opioidní receptory popsaný ve studiích na zvířatech. Příznaky z odnětí se vyskytly po vysazení malé dávky transdermálního fentanylu, který byl užíván spolu s cyklosporinem, inhibitorem CYP3A4.
I když se jedná jen o kazuistická sdělení, příklady shrnuté v tomto přehledu přinášejí důležité informace a doporučení pro rozvahu o příčinách nežádoucích účinků opioidů.

Nilotinib je lék primárně používaný na léčbu leukémie. Tým vědců a lékařů na Georgetown University Medical Center jej ale nyní testuje pro zcela jiný účel – léčbu demence u Parkinsonovy choroby. Celý projekt je zatím úplně na začátku, kdy byl tento lék ve velmi malých dávkách podáván 11 pacientům s demencí s cílem zjistit případné vedlejší účinky. Ty se v podstatě neobjevily, u pacientů však došlo k razantnímu zlepšení zdravotního stavu. Jedné pacientce se díky účasti ve studii navrátila schopnost sama se najíst, jeden pacient přestal k chůzi potřebovat chodítko a tři pacienti začali po dlouhé době opět mluvit. Výsledky byly prezentovány v říjnu na setkání Society for Neuroscience. Jedná se pouze o předběžnou sondu, jejíž závěry budou muset být ověřeny v dalších testech, nicméně v současnosti se jedná o pravděpodobně nejslibnější metodu pro léčbu tohoto onemocnění. Podrobnosti najdete na blogu výzkumného týmu https://gumc.georgetown.edu/news/Researchers-Report-First-Therapy-Appearing-to-Reverse-Decline-in-Parkinsons